Zajímavý pohled! Procházka ve skutečnosti neprohrál a Ulberg nezvítězil?
15/04/2026 15:30 Od Radim Krajl
Kategorie
Po souboji Procházka vs Ulberg, ve kterém BJP sahal po titulu, ale nakonec to nevyšlo, je český borec terčem hodně ostré kritiky. Fanoušci mu totiž vyčítají fatální chybu, za kterou však nejvíce zaplatil právě sám Jiří. Ve světle toho, jak ještě před zápasem všichni "fandili", je aktuální kritika až odporná. Na věc se dá přitom pohlížet různě.
"Jiří Procházka neprohrál zápas s Carlosem Ulbergem, a Carlos Ulberg nezvítězil nad Jiřím Procházkou. Po vyjádření obou zápasníků je jisté, že Carlos prohrál zápas sám se sebou, hlavně se svým egem, zatímco Jiřímu se naskytla jedinečná příležitost k prozkoumání dosud neprozkoumaných oblastí jeho vlastního vnitřního Já. Průměrný a podprůměrný člověk vidí život s veškerými jeho situacemi a údalostmi jako součet výher a proher, a proto se průměrný a podprůměrný člověk vyhýbá bojům a jakémukoli snažení v obavě, aby neprohrál, a aby ho ostatní nuly neviděli jako poraženého. Přičemž nemusí být člověk génius aby viděl, že bez ohledu na to kolik malých výher za život nasbírá, na konci našeho života nás všechny čeká to samé - rakev, pak zem anebo pec. Z tohoto omezeného hlediska všichni do jednoho prohráváme, a co hůř, není možné neprohrát. A potom veškeré výhry v průběhu života, a veškeré snažení o výhry vypadá jako zoufalství, ba dokonce čisté šílenství.
Každý člověk bojuje vždy a pouze sám se sebou a všechny viditelné vnější boje a vypořádání se s nimi je odrazem vnitřního stavu. Veřejná exhibice ve formě zápasu je pouze vrcholem ledovce, který má sloužit k rozptýlení a pobavení davu stejně jako tomu bylo v Colloseu ve starověkém Římě. Tato jatka jsou pro dav celou údalostí, začátkem i koncem, zatímco pro zápasníka je tato událost pouhým bodem v nekonečné dlouhé linii, která nemá začátek ani konec. Průměrný člověk vidí tento bod a soudí kvalitu bojovníka podle tohoto bodu, a je se svým přihlouplým soudem velice spokojen, a vůbec nevidí a kvůli své omezenosti ani nemůže vidět do hloubky, do vnitřního procesu zápasníka, do jeho každodenních bojů, nevidí cestu, zkrátka nevidí linii, která je neporovnatelně hodnotnější než jeden jediný bod, bez ohledu na to jak tento bod vypadá.
Považuju za nepřípustné, aby se Jiří komukoli omlouval, nedejbože aby se omlouval svým fanouškům, kteří ho beru víceméně jako objekt sloužící k jejich vlastnímu uspokojení a pobavení. Jiří nedluží svým fanouškům ani svým odpůrcům absolutně vůbec nic. Ani omluvu, ani poděkování. Nejsou to fanoušci kdo vytvořili Jiřího Procházku - sám Jiří se stal tím, kým je. Nikdo z fanoušků nebyl u toho, když se Jiří formoval do své nynější podoby, nikdo mu v tom nepomohl a ani pomoct nemohl.
Nula řekne, že se Jiří vymlouvá, protože nula zrcadlí svoji vlastní povahu do všech kolem. Právě Jiřího bezprostřední vyjádření po zápase ještě v kleci s Joe Roganem ukazuje, že to co řekl tak opravdu cítil - a že z toho byl v šoku. Naopak by bylo nesmírně škodlivé, kdyby se Jiří tento draze zaplacený objev o sobě samém snažil potlačit nebo vytěsnit jen proto, že část publika ho má za někoho kdo se vymlouvá. Publikum je tu od toho, aby platilo, koukalo a bylo vděčné za podívanou, kterou Jiří nabízí, a je to publikum, které má děkovat a omlouvat se.
V tomto nově objeveném aspektu sebe samého je skrytá obrovská příležitost k vlastnímu růstu, a nelze tento objev považovat za nic jiného než dar. Pokud je jednou ve skříni kostlivec, a neví se, že tam je, pak je výhodnější ho objevit dřív než-li později. Není zde prostor a není ani možné ani vhodné pokoušet se zde rozebrat příčiny tohoto mentálního bloku, který je přirozený mezi bežnou civilní populací, ale nepřijatelný pro zápasníka. Specializovaný psycholog se zaměřením na bojové sporty, nebo psycholog vojenský, který se zaměřuje na vojáky a válku - to může být jedna z možných cest.
Jakmile v sobě člověk objeví přesvědčení nebo soubor přesvědčení, které jsou příčinou jakéhokoli mentálního bloku - tak kromě prvního kroku, který spočívá v samotném objevu těchto přesvědčení - je zapotřebí udělat další dva kroky. První z nich je vytvoření opačného přesvědčení vůči tomu původnímu, které nám už neslouží, a další krok spočívá v tom že nové přesvědčení nabíjíme energií a starému přesvědčení energii odebíráme. Jedná se v podstatě o vědomě strukturovaný energetický přenos, vlastně čistá mechanika, které si člověk musí být vědom...," nabídl Tik Tok profil Havlison zajímavý pohled, který minimálně stojí za zamyšlení.