"Na OKTAGONu v Bratislavě byl trenér a rozhodčí Müller, se kterým jsem měl dlouhodobý spor. Jde o frajera, který je z mého kraje, takže mě zná a ví, kdo jsem. Když mě potká, tak mi podá ruku, ale když má možnost, tak o mně začne mluvit hovna, že jsem trapák, nula a podobně. Já jsem to vždy polykal a bral jsem to s tím, ať si mluví. Já jsem Baba Jaga a ty jsi kdo? Pro mě nejsi nikdo. Mluvíš o mně, ale já o tobě nemluvím. Beru to tak, že kdyby mluvil o sobě, tak by ho nikdo neposlouchal.

V konečné fázi už se však opřel směrem k mé rodině, což už se mi nelíbilo. Byl jsem tedy v Bratislavě a měl jsem asi dva nebo tři drinky. Všichni dobře ví, že já a alkohol nejsme kamarádi. Já zvládám strašně málo. V alkoholu jsem slečna. Dám si dvě skleničky vína a můžu jít domů spát.

A v ten moment jsem ho tam viděl, tak říkám: ´Co frajere?´. Už byl konec turnaje a nikdo tam nebyl. Bylo to u východu, tak jsem se ho ptal, co je? Chtěl projít, ale když mě viděl, tak přesně věděl, co ho čeká. Věděl to. Proto se zastavil. Říkal jsem, že internet a tělocvična jsou mocná zbraň, ale v realitě nic. Šel jsem k němu a říkal jsem mu, aby zopakoval to, co řekl. On něco řekl a já jsem ho lískl. Nebyla to žádná velká rána. Frajer si sedl na zem a zůstal tam sedět a pomalu se rozbrečel. Lidi z toho pomalu udělali, že jsem ho napadl. Chápu, že jsem udělal blbost. Byla to strašná kravina, ale vůbec toho nelituji a udělal bych to podruhé. 

Říkal něco v tom smyslu, že feťák jako zbytek jeho rodiny a tak podobně. Já jsem však nečekal, že ho tam potkám," vrátil se Mikulášek v rozhovoru s Vémolou ke konfliktu, který ho nakonec stál místo v OKTAGONu.