V souvislosti s OH a boxerským soubojem Khelif vs Carini se sociálními sítěmi a obecně internetem šíří mylné informace, které vyvolávají plamenné diskuze a hodně ostré reakce. Mnozí totiž tvrdí, že se Khelif narodila jako muž a následně se předělala na ženu. To sice není pravda, ale i Italka svou soupeřku označila za muže, čímž celé situaci nepomohla. Následně se omluvila a k věci se navíc vyjádřil biolog Jaroslav Petr, který vysvětlil, že produkce testosteronu nutně neznamneá výhodu.
Škoda! Lauberová propálila Clash podvod, na který se chytil doslova celý svět
„Ze všech těch kontroverzí jsem smutná,“ řekla Carini italským novinám Gazzetta dello Sport. „Mrzí mě to i kvůli mé soupeřce. Pokud MOV řekl, že může bojovat, respektuji toto rozhodnutí.“ Pětadvacetiletá Carini také uvedla, že vzdát se zápasu byl zralý krok, ale vyjádřila lítost nad tím, že si s Khelif po zápase nesportovně nepodala ruku. „Nebylo to něco, co jsem měla v úmyslu udělat,“ řekla Carini. „Vlastně se jí i všem ostatním chci omluvit. Byla jsem naštvaná, protože moje olympiáda vyšuměla do ztracena.“ Dodala, že kdyby se s Khelif znovu setkala, „objala by ji“.
„Alžírská boxerka se narodila jako žena, byla registrována jako žena, žila jako žena, boxovala jako žena, má ženský pas,“ uvedl v pátek mluvčí MOV Mark Adams.
K souboji se, většinou negativně, vyjádřily i známé osobnosti světa bojových sportů, kterým se nelíbilo, že muž bojuje se ženou, což je však názor založený na mylných informacích.
Biolog a vědec Jaroslav Petr vysvětluje
„Testosteron sám o sobě nemá příliš razantní účinek. V těle se mění na dihydrotestosteron a ten pak zajišťuje vývoj tzv. sekundárních pohlavních znaků (to je všechno kromě varlat, tedy vývoj zevních genitálií, celková stavba těla, osvalení, ochlupení, ale i funkce mozku). Větší tělesný rámec asi nehraje v bojových sportech roli, protože tam jsou hmotnostní kategorie. Má ale silný anabolický efekt. Kdysi se deriváty testosteronu (metyltestosteronem) dopovalo jako anabolickými steroidy.
Poruch vývoje pohlaví je široké spektrum. Je to složitý problém a u těch jednoduchá řešení nefungují. Někomu může vysoký testosteron pomáhat, jinému je na nic. A mezi nimi nikdo nerozlišuje. V případě insenzitivity k androgenům by asi pomohla genetická analýza, která by ukázala, jak moc si receptory uchovaly schopnost přenášet na buňky signál hormonu testosteronu. Ale to by bylo docela složité a zase by vzniklo spektrum případů. Někomu nefungují vůbec, někomu zčásti, jinému jen trochu. Ale asi by s tím pohnula umělá inteligence, kdyby se tomu chtěl někdo věnovat. Z genu dneska umí AI odvodit prostorovou strukturu bílkoviny a z té se dá zase vyvodit interakce bílkoviny receptoru s hormonem,“ řekl v rozhovoru pro SportsInsider.cz uznávaný český biolog a vědec Jaroslav Petr.
„Bohužel je v tomto mezi laickou veřejností zmatek. Lidé si pletou intersexy s trangendery a někdo dokonce i s homosexuály. Transgender je jasný, tam by mě nikdy nenapadlo volat po účasti trans žen v ženských soutěžích. Tělo je pod vlivem pohlavních hormonů od fetálního období přes pubertu. A tam se trans ženy mimo jakoukoli pochybnost vyvíjely jako chlapi.
A také nemám rád, když někdo tvrdí, že intersex je „proti přírodě“, „zrůda“ a podobně. Samice krtka mají pohlavní žlázy typu ovotestes. Tedy vaječníky a k nim připojená varlata. Tato varlata sice neprodukují spermie, ale produkují habaděj testosteronu a jsou větší než vlastní ovarium. A krtci s tím žijí miliony let bez nejmenších trablů. Samice se normálně rozmnožují. A to nezmiňuji hlodavce, kde mají samci i samice pohlavní chromozomy XX. A taky jim to funguje. Cesty k samčímu a samičímu pohlaví jsou velmi spletité. A to platí i pro lidi.“
