"Já jsem kluk z vesnice a podle mě mi tyhle velké akce nedělají dobře. Cítím se hrozně nesvůj. Nechci říct, že to bude můj hnací motor, protože se cítím nesvůj i ve frontě, když za mnou někdo stojí, a někdy kvůli tomu lidi radši pouštím, určitě to bude pro mě ale lepší zápasit tady. Žijeme totiž v úžasné zemi. Byl jsem v Německu či Anglii a my si nemáme na co stěžovat. Máme se tady skvěle. Běžte se podívat do Anglie, jaké to tam je. Nechci někam jezdit a vidět město, kde po sobě malé děti stříkají střičkami a pálí se syrské a izraelské vlajky. Mně je dobře tady," rozpovídal se Pokorný pro Sport.cz.

O motivaci však Jubox nebude mít nouzi. "Jsem uvězněný ve svém vlastním těle, protože tenhle sport natolik miluji, že mi to někdo musí zakázat. Samozřejmě mi to zakazuje máma či přítelkyně, ale já nevím, čím to mám nahradit. Jsou to pro mě tak přirozené věci. Lidský druh je zvyklý na to, aby jedl, souložil a spal. Ale zároveň je to i tom, aby bojoval a přežil. Myslím si, že každý, kdo si vezme boxerky na rukavice a jde si zapinkat, mi dá za pravdu v tom, že je to pocit, který nejde nahradit žádným kolem, během a fotbalem. Pro mě je to droga a sám bych si moc přál, aby mě chytlo i něco jiného."