V souvislosti s OH a boxerským soubojem Khelif vs Carini se sociálními sítěmi a obecně internetem šíří mylné informace, které vyvolávají plamenné diskuze a hodně ostré reakce. Mnozí totiž tvrdí, že se Khelif narodila jako muž a následně se předělala na ženu. To sice není pravda, ale i Italka svou soupeřku označila za muže, čímž celé situaci nepomohla. Následně se omluvila a k věci se navíc vyjádřil biolog Jaroslav Petr, který se situaci pokusil lépe vysvětlit.
Škoda! Lauberová propálila Clash podvod, na který se chytil doslova celý svět
„Ze všech těch kontroverzí jsem smutná,“ řekla Carini italským novinám Gazzetta dello Sport. „Mrzí mě to i kvůli mé soupeřce. Pokud MOV řekl, že může bojovat, respektuji toto rozhodnutí.“ Pětadvacetiletá Carini také uvedla, že vzdát se zápasu byl zralý krok, ale vyjádřila lítost nad tím, že si s Khelif po zápase nesportovně nepodala ruku. „Nebylo to něco, co jsem měla v úmyslu udělat,“ řekla Carini. „Vlastně se jí i všem ostatním chci omluvit. Byla jsem naštvaná, protože moje olympiáda vyšuměla do ztracena.“ Dodala, že kdyby se s Khelif znovu setkala, „objala by ji“.
„Alžírská boxerka se narodila jako žena, byla registrována jako žena, žila jako žena, boxovala jako žena, má ženský pas,“ uvedl v pátek mluvčí MOV Mark Adams.
K souboji se, většinou negativně, vyjádřily i známé osobnosti světa bojových sportů, kterým se nelíbilo, že muž bojuje se ženou, což je však názor založený na mylných informacích.
Biolog a vědec Jaroslav Petr vysvětluje
„Je to na hony daleko pravdě. Lidé si pletou intersexy (zjednodušeně přechodný stav mezi mužem a ženou) s transgendery, někdo dokonce s homosexuály. Intersex není nic proti přírodě. Konstatovat, že chromozom XY automaticky v ženském těle automaticky znamená, že je biologicky mužem, je zavádějící,“ řekl v rozhovoru pro SportsInsider.cz uznávaný český biolog a vědec Jaroslav Petr.
„Je důležité mnoho faktorů, které my navíc neznáme. Na chromozomu Y je klíčový gen SRY. Pokud tam chybí, což se stává, vyvine se člověk jako žena. Ale ani s kompletním Y chromozomem nemusí být člověk mužem. Klíčové je, jakou mají sensivitu k androgenům. Pokud na hormony androgeny jejich tělo nereaguje, mohou se vyvíjet jako ženy i s pohlavními chromozomy XY. Naše představy o tom, kdo je muž a žena jsou velmi zjednodušené.
Dám příklad – při rutinní kontrole plodu na trisomii 21 (Downův syndrom) byla provedena i kontrola chromozomů matce, pro kterou šlo o její třetí dítě. A zjistilo se, že většina jejich buněk v těle má pohlavní chromozomy XY. Byla tedy muž? Nebo naopak, seniorovi, který byl průkazně otcem dvou dětí, šel na operaci kýly a našli mu v pánevní dutině dělohu. Byl tedy ženou? Muži a ženy jsou většinou, ale zároveň krajní polohy spektra.“
